PURA VIDA aneb Costa Ricou křížem krážem

Píše se 15. ledna a já konečně usedám za notebook s odhodláním sepsat článek o zlomovém okamžiku v mém životě. Ne, zatím jsem se nedostala na univerzitu nebo nebyla povýšena v práci, ani jsem nevyšplhala na Kilimanjaro...to snad někdy příště. Mluvím o naší vánoční cestě na Costa Ricu.

Když se rodiče poprvé doma zmínili o zemi jménem Costa Rica, představila jsem si tukany, palmy, smoothies a pláže...Všechno zmíněné jsme viděli a zažili, ale to nebylo tak podstatné, z toho ráje na Zemi jsme si totiž odnesli mnohem více než jen perfektní opálení.

21. prosince 2017 naše cesta započala. Letadlo do Paříže, letadlo do San José a mnoho mnoho přejezdů autem. Při příjezdu do tohoto středoamerického pokladu jsme byli ihned okouzleni dobrotou a vstřícností všech místních! Za celých 16 dnů naší cesty jsme se ani jednou nesetkali se zamračeným obličejem či nepřejícným výrazem. Všichni zde žijí dle nedefinovatelného hesla ,,Pura Vida". Ráda bych Vám vysvětlila, co toto životní motto, které na sebe všichni pokřikují, znamená, ale nedokážu to...
Šťastný život? Čistý život? Skvělá nálada? ... každý si představí pod heslem něco jiného. Pro mě je Pura Vida Costa Rica. Costa Rica překonala všechna má očekávání o milion otáček! Nádherná, čistá, nedotčená příroda s okouzlující flórou a faunou, výborné tradiční jídlo sestávající především ze zeleniny, šťavnatého ovoce a rýže na všechny způsoby, krásné divoké pláže obklopené azurovým oceánem, tóny reagge ve všech barech, surfaři a ,,skejťáci", kam se jen podíváte a prostě a jednoduše ta nejvíc pohodová atmosféra, jakou jsem kdy zažila.

Během 16ti dnů našeho výletu jsem poznala mnoho úžasných lidi, udělala si přátele a vyslechla fantastické příběhy.  Především jsem se toho ale strašně moc naučila a řekla bych, že mě těchto 16dní hodně poznamenalo a v závěru změnilo...jak?

V koloběhu každodenních poviností, stresů, úkolů a nepříjemných rozhovorů zapomínáme pomalu, ale jistě na diametrální rozdíl mezi slovesy žít a přežívat. Ruku na srdce, kolik z Vás dokáže říci, že žije každou chvilku svého dne naplno a je stále přítomen v daném okamžiku, nezabývá se minulostí a nestrachuje se nad budoucností? Já rozhodně ne. Uvědomila jsem si to právě tady... Ti lidé zde žijí s takovým málem a přesto jsou stále šťastní, přesto stále ukazují své perleťové zuby a smějí se očima. U nás v Praze, když jedete ráno vlakem, chce se Vám zvracet z těch všech otrávených výrazům a nepřejícných pohledů...

S ranními paprsky jsem každý den vstávala v 6 hodin ráno, abych psala a tvořila. Psala jsem každý den, jen né články na blog, ale své myšlenky...Když jsme na Costa Ricu letěli, měla jsem všechno perfektně nachystané na to, abych Vám mohla opět podávat každodenní reporty, jako tomu bylo u našeho dobrodružství na Novém Zélandu. Moje kreativní duše mě však táhla jiným směrem, cítila jsem potřebu si všechno srovnat, v klidu, bez internetu, bez nutnosti každý den přispívat-jen já a papír.

Celé dobrodružství ve Střední Americe pro mě bylo vlastně takovým zklidněním a očistou pro duši. Nechci, aby to vyznělo tak, že jsem dříve nebyla šťastná či spokojená, to vůbec ne! Myslím si, že jsem měla a mám krásný život, ale byly jisté věci, které jsem si uvědomila, že můžu a chci změnit, bez ohledu na to, jestli je či není Nový rok.

Naučila jsem se smát, i když mi do smíchu není, našla jsem lék, jak překonat únavu, zjistila jsem, že čím víc času trávím v přírodě, tím šťastnější jsem a hlavně jsem objevila tajemství...Když jste s lidmi, které máte rádi a kteří jsou dobrými lidmi, je úplně jedno, kde na světě jste, protože důležité je, že jste spolu, můžete se spolu smát, spolu plakat, spolu se radovat a spolu se bát.

Costa Rica pro mě zkráceně byl velký restart a naprosto nový náboj do života. S tímto nábojem jsem si uvědomila, že mám potřebu se vyjádřit a sdílet to se světem, ať už si tenhle článek přečte jen moje babička (která je nejvěrnější čténářkou..díky babi:)) anebo celý svět! Dává mi to radost a o tom to je:)

Vzhledem k tomu, jak jsem Vás o články ošidila, přikládám alespoň pěknou nálož mých oblíbených fotek!

Kdybyste měli zájem o nějaké tipy na cestování po Costa Rice, napište mi do komentářů a já Vaše přání ráda vyslyším:)
Mějte se krásně a já jdu dojíst RAW dort, který mi mamka ukuchtila k narozeninám,
Tina

PURA VIDA