Jak jsem se znovu zamilovala

4 roky, 4 roky je doba, kterou jsem zanedbávala mého ,,miláčka", moji ,,srdcovku". Předpokládám, že mezi řádky hledáte předmět či člověka, o kterém mluvím...zklamu vás, jedná se o místo. Místo, které je vryto v mém srdci jako sněžná destinace, kde proběhly mé první opravdové lyžařské krůčky. Bormio, už jen jméno toho místa zní líbezně a místo opravdu líbezné je. K Itálii jsem vždy měla vybudovaný určitý vztah, miluji jejich styl života, tu pohodu, kterou vnáší do každého momentu svého života, jejich vynikající jídlo, jazyk!, vzhled, styl, prostě a jednoduše miluji Itálii. Upřímně je úplně jedno, jestli tu jižanskou prosluněnou a ovíněnou nebo severskou sportovní a stylovou.

Jak jsem již zmínila, naše cesty do Bormia mají již určitou historii, už jsme se sem vrátili poměrně hodněkrát. Před několika lety však přišel zvrat. Vyměnili jsme ho za Rakousko (cože?!). Jeden rok jsme dostali od skupinky kamarádů nabídku připojit se k jejich lyžařské výpravě do Rakouska, souhlasili jsme. Souhlasili jsme i další 3 roky... Bormio jakoby už pro nás nebylo, jednoduše jsme zapomněli na jeho kouzlo. Až letos, když jsme procházeli rodinné fotky, objevili jsme pár sněžných italských snímků a znovu nám spadla čelist nad jeho krásou. Znovu jsme se tedy rozhodli obnovit italskou tradici a navštívili ten nejkrásnější horský hotýlek La Genzianella (v překladu hořec (krásná horská květina)...jak poetické). Pokud se chystáte do této destinace, nemohu tento hotel dostatečně vynachválit, opravdu ho celým srdcem zbožňuji.

Už když jsem vstoupila do dveří hotýlku a ucítila tu tak moc dobře známou vůni, znovu jsem se cítila jako doma, jako na místě, kam patřím a kde je mi dobře. Hotelové dekorace ihned zaplavily můj instagram a celý úžasně milý personál nám znovu vykouzlil široké úsměvy.

Celý následující týden jsme se vážně měli jako v zimní pohádce. Každé ráno nás probouzely ranní paprsky, my natěšeně sešli na snídani (kdo by se na hotelové snídaně netěšil), dali si výborné jídlo a kávu (ta italská je vážně skvělá!), vypravili se na svah a celých sedm dnů prolyžovali jak nikdy. Sluníčko nám celou dobu přálo, sníh byl dokonalý a na svazích nikdo!(naprostá horská idylka).

Bohužel dnes ve 4 ráno z místa, které bych nazvala balzám pro duši, odjíždíme:( A mě zase zastihnul pocestovní splín. Nemůžu se dočkat, až sem zase zavítám, a že to bude brzy, to si pište!

Také máte místa, která jsou pro vás důležitá a chcete se na ně neustále vracet, ať se děje, co se děje?

Mějte se krásně!

Tina

(fotky jsou focené na iphone, takže se omlouvám za případně horší kvalitu!)