Eternity Moments: New year, New start

Nový rok, už je to tady. Je to klišé, ale přijde mi, že to strašně uteklo. Vždyť před chvílí byly letní prázdniny a já si užívala bazénu a vychlazené domácí limonády. Přijde mi, že každý rok to ale utíká pomaleji, víte proč? Naučila jsem se užívat si daného okamžiku a nepřemýšlet nad tím, co bude nebo bylo. Cituji z knihy Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel: "Je tak jak je a bude tak jak bude." Zkuste se tímto heslem řídit v roce 2016.

Nový rok na Novém Zélandu jsme slavili trochu jinak, než jsme zvyklí v České republice. Když jsme doma, trávíme Silvestra většinou na chalupě s kamarády, večer sníme výbornou večeři a vychutnáváme si pohled na ohňostroj, který máme každý rok větší a větší! Po půlnoci buď oslavujeme a nebo hrajeme nějaké hry, ať už společenské nebo jen běháme po lese a chalupě.

Letos jsme to ale oslavili opravdu jinak. Odpoledne jsme se vydali zažít nové dobrodružství. Také poněkud nebezpečné, ostatně jako všechna naše dosavadní. Nebudu vás tedy napínat... Jet boats, slyšeli jste o tom někdy? Jedná se v podstatě o rychlé motorové čluny.

No ale pozor, není to s nimi jen tak, protože jestli si je opravdu chcete užívat, v krásné přírodě a za plné rychlosti, musíte dojet na místo, které je pro tuto atrakci vhodné.

Minibusem (opravdu starým a s velkou patinou ) řízeným starým dědečkem jsme vyjeli k řece. Cesta, kterou jsme jeli, nás ale šokovala...a né málo! Nejednalo se o dálnici či štěrkovou cestu jako je to tady na Zélandu běžné, ale spíše o stezku odvahy, kterou doprovázelo i ohrožení života. Vyjeli jsme vysoko do hor a pak i zpět z hor, po cestě široké asi dva metry, rychlostí dost vysokou, starým autobusem řízeným ještě možná starším pánem a pod námi, u okraje, od kterého jsme jeli asi deset centimetrů, propast přes sto metrů. Žádná pohoda, to vám povím.

Každopádně jsme ve zdraví dojeli a s úlevou mířili na Jet boats. Na člunech jsme jeli asi půl hodiny po krásné tyrkysové řece, kolem nás vysoká skaliska. Krása! Ale zároveň to byla i zábava, protože jsme jeli hrozně rychle, řidič s námi dělal různé triky, otočky, najížděl na kameny a nám jen víc a víc tepal adrenalin!!

Z této skvělé atrakce jsme se vrátili asi v šest hodin a poté jsme se šli připravit na slavnostní večeři.

Na Nový rok jsme měli předem zarezervovaná místa v restauraci, která je opravdu vysoko položená. Vyjeli jsme lanovkou, připili si drinkem a čekali, než nás pustí do restaurace SKYLINE. Čekání nám zpříjemnila vyhlídka na celý Queenstown a zapadající slunce. Západy slunce jsou zde překrásné.

Čip zapípal a nás uvedli do vzdušné místnosti plné jídla. Usadili nás ke stolu s bezkonkurenčně nejlepším výhledem. No a večeře mohla začít. Lidi byli jak saně, brali si jedno jídlo za druhým, bez toho, aniž by si je jakkoliv vychutnávali. Takže jsme se rozhodli počkat, dokud se to u stolů s jídly neuklidní.

Všichni měli evidentně nabráno, takže jsme se taky vypravili pro předkrm. To bych nebyla já, kdybych si nedala salát. Ovšem nevěděla jsem, že jsme zvolila tak dobře! Čerstvý salát s chřestem, sladkou červenou řepou, rajčaty a místními mušlemi, lepší předkrm jsme si nandat nemohla!

Předkrm jsme snědli, povídali jsme si, vychutnávali si skvělou atmosféru a výhled na světélkující město. Následoval hlavní chod, v mém případě znovu salát, jsme na nich asi závislá..:)) Tentokrát ale s krevetami a výbornou omáčkou.

Když jsem se tak procházela a prohlížela si všechno to jídlo, pozastavila jsme se u dezertů. Dezerty byly opravdu dech beroucí. Obrovský výběr, nádherně naaranžováno, od perníkové chaloupky po tiramisu, kopu ovoce, čokoládovou pěnu, zmrzlinu, dorty, koláče, créme brulé...nevěděla jsem, co si vzít!!! Nakonec ale zvítězili tři moje nejoblíbenější dezerty, a to: tiramisu, čokoládová pěna a ovoce. Asi nemusím zmiňovat, že vše bylo skvělé! Ovoce bylo krásně čerstvé, čokoládová pěna se jen rozplývala a to jejich tiramisu...lepší jsem asi nejedla.

Večeři jsem zakončila mým nejoblíbenějším zeleným čajem. Večeře končila a my sjeli gondolou zpět do města. Nebo spíše do reality! Město bylo plné opilých mladých lidí, kteří všude vyřvávali a vlastně i zvraceli....fuj. I když na druhou stranu bylo zábavné je pozorovat.

Dostali jsme se k našemu domu, který je hodně vysoko položený a vyčkávali na ohňostroj. 3, 2, 1, Bum, ohňostroj nad jezerem začal, trval asi deset minut. Byl hezký, ale myslím si, že v ČR máme hezčí a hlavně delší!

Všem přeji krásný Nový rok plný radosti, lásky a hlavně zdraví!

(krajina okolo Jet boats)