Jsme na Marsu!

Wednesday, 23 December 2015


Po dvanáctihodinovém  spánku se  vstává samo, to si ale asi dokážete představit. Ještě včera odpoledne jsme počítali s tím, že ráno brzo vstaneme, nasnídáme se, oblečeme se do horského oděvu a vydáme se na celodenní trek. Ovšem tyto plány se změnily, když jsme se podívali na předpověď počasí na následující den. Vzhledem v velkému větru a předpokládanému dešti nebyl trek doporučován. Počasí našemu dlouhému treku rozhodně do karet nehrálo, takže se trasa musela změnit.

Vydali jsme se tedy do Tongariro National Park, který nepřipomíná typickou NZ přírodu, zelená tráva, palmy apod., ale spíše prostředí někde na Marsu. Vyjeli jsme lanovkou do bodu vysokého asi 2500 m. Pěšky by to trvalo několik hodin a počasí nebylo nic extra, takže jsme se rozhodli pro lanovku. Vítr velmi foukal, ale my jsme naštěstí byli vybaveni snad na jakékoliv počasí - déšť, slunce, vítr, kroupy, polojasno, sníh...nic z toho by nás nerozházelo.

Po asi dvacetiminutové cestě lanovkou jsme se dostali ne vrchol, kde se nachází nejvýše položená restaurace v zemi, kterou jsme samozřejmě museli navštívit. Z větru se rázem stalo slunečné počasí, takže jsme si čaj na terase s výhledem na celé kamenné údolí neodpustili. Příroda tam nahoře mně opravdu vsugerovala dojem, že se nacházím na jiné planetě. Kameny, lávové úlomky a zpustošená krajina, byly následky ničivého výbuchu sopky Tongariro okolo roku 1950. Fanouškům Hobbita či Pána Prstenů tento název může být povědomý, protože se jedná o HORU OSUDU, která v obou filmech figuruje. (Tvůrce filmu Hobbita zaplatil za natáčení na Novém Zélandu neuvěřitelných  650 000 000 dolarů!)

Když jsme se dostali zpátky do místa, kde jsme parkovali, vydali jsme se na asi půl hodinovou procházku vedoucí ke srázu, ze kterého lze vidět na řeku protékající údolím. Naskytl se nám i krásný pohled na HORU OSUDU, která byla z poloviny zahalena v mracích, což ji dělalo ještě majestátnější.

Rudé obličeje jsme měli po krátké procházce kamenitou krajinou všichni a únava také nechyběla. Večer jsme se šli jen projít k řece, která je pár minut od našeho apartmánu, hráli jsme kostky, byli jsme v kavárně a opět probíhal hon na wi-fi.

Zítřejší článek bude plný roztomilostí, tak se můžete těšit! 






No comments:

Post a Comment